O obci

• počet obyvatel: 809
• katastrální rozloha: 19,83 km²
• nadmořská výška: 585 m n. m.
• okres: Žďár nad Sázavou

Občané mají k dispozici úplnou základní školu se spádovostí dětí z okolních obcí, zdravotnické zařízení, obecní úřad, knihovnu, prodejny s potravinami i spotřebním zbožím, sportovní areál, sokolovnu, hasičskou zbrojnici a pohostinství. Fungují zde podnikatelské aktivity a nadále se rozvíjí bytová výstavba. Díky své výhodné poloze je spojena s cestovním ruchem, je napojena na cyklostezky a rozvíjející se turistický ruch. Obec má přímé autobusové spojení se Žďárem n. S., Přibyslaví a Hlinskem.

• znak obce 

Štít dělený kosmým pruhem stříbrným na dvě části. Ve stříbrném pruhu leží modrá ostrev o čtyřech sucích. V horní části štítu na zeleném poli je zlaté kladivo. V levém horním rohu je kvítek - sedmikvítek evropský, stříbrné barvy se středem barvy zlaté. V dolním poli štítu barvy červené leží zlatá polnice.

• prapor obce

Pole dělené bílým kosmým pruhem na dvě části. V bílém pruhu leží modrá ostrev o čtyřech sucích. V horním poli zeleném je zlaté kladivo jdoucí topůrkem rovnoběžně s pruhem směrem dolů. V dolním poli červeném je též zlaté kladivo, avšak jdoucí topůrkem rovnoběžně s pruhem směrem nahoru.

Popis a ideologie použitých heraldických atributů

• Polnice - hudební nástroj. Etymologický význam slova Polnička není doposud s určitostí objasněn. Zda toto slovo pochází z názvu pro soubor polí obdělaných, či jako zdrobnělina od slova polná - strážná tvrz, která v obci stála pravděpodobně již ve 13. století, nebo od slova pro hudební nástroj honců v lesích a obránců na této tvrzi, polnice, to se dnes můžeme jen domnívat. Dle ústního tradováni, jak je psáno v kronice místní školy z II. pol. 19. století, Polnička od slova polnice - hudební nástroj.

• Ostrev o čtyřech sucích - osekaná větev. Přesná data o založení obce nejsou doposud s určitostí známa. Existuji však pozdější zprávy, již písemné, z konce 13. století, kdy vznikl statek vojnoměstský (1293), náležející klášteru ve Žďáře a součástí tohoto statku byla i stávající osada Polnička. Právě s tímto 5 km vzdáleným cisterciáckým klášterem ve Žd'áře, založeným roku 1252, měla obec spojitost hospodářskou i mocenskou více jak 500 let  (320 let je doloženo písemně). Spoluzakladatelem kláštera byli páni r. Lichtenburku a Lipé se znakem dvou zkřížených ostrví. Polnička se mohla rozrůstat v pustém kraji díky kolonizačnímu úsilí kláštera, kdy byl postupně mýcen prales, což též může symbolizovat tato osekaná větev - ostrev. Modrá barva této ostrve na bílém pásu značí řeku Sázavu, protékající středem obce, s četnými přítoky a rybníky po které se též plavilo dřevo.

• Kladivo - značí železárny a hornictví v obci. Již od r. 1293 je obec zmiňována jako hornická, ale její mnohem významnější činností byla tavba a práce se železem. Od r. 1407 je zde již znám hamr Mikuláše z Polničky. K největšímu rozmachu železářství zde došlo v první půli 19. století, díky kvalitě železa a konexím majitele železáren, knížete Františka Dietrichsteina, výrobky (kolejnice, roury apod.) se rozvážely do celé monarchie a získaly řadu ocenění (světová průmyslová výstava ve Vídni). Symboliku těchto ocenění „zlaté éry" železáren v Polničce evokuje zlatá barva kladiv a zlatá polnice ve znaku. V r. 1865 železářství v obci zcela zaniklo.

• Květina - sedmikvítek evropský (trientalis europaea) patří mezi regionálně ohrožený druh. Vyskytuje se v podhorských a horských  oblastech. V Chráněné krajinné oblasti Žd'árské vrchy - v katastru i okolí obce Polničky se však vyskytuje v poměrně velkém počtu. V navrhovaném znaku lokalizuje obec nejen do krásné okolní přírody, ale naznačuje i „program" ekologického smýšlení do budoucna.

POUŽITÉ BARVY VE ZNAKU :

Více barev značí členitost krajiny v návaznosti na etymologický význam slova Polnička jako pole obdělané (viz. výše u slova polnice).

Žlutá - zlatá, ve spojení s červenou navazuje na barvu znaku rodu Dietrichsteinů (viz. výše), stejně tak i na barvu pánů z Lichtenburka a Lipé. Jak už bylo psáno, zlatá barva též evokuje  „zlatý věk" železáren v Polničce.

Zelená - životní prostředí, lesy.

Červená - ve spojení se zlatou navazuje na barvu rodu Dietrichsteinů, evokuje oheň - hutě, ale též i krev, nebot' v obci jsou památníky obětem v I. a II. světové válce.

Modrá na bílé - symbolizuje řeku Sázavu, protékající středem obce a četnost rybníků v okolí. Stejně tak může evokovat zimní období na Vysočině.

---

Historie

K založení obce došlo žďárským klášterem před rokem 1293. Polnička byla jedním z nejstarších středisek železářství. Kromě toho zde byly v provozu mlýny a zřejmě i pila. Všechny provozy poháněla voda z kaskády zdejších rybníků – Velké Dářko, Nový Železný, Stříbrný a Hamerský. 

V roce 1409 zde pracovali dva hamry. První na místě dvojdomku (čp. 163 a 164 – naproti hřišti (a druhý pod hrází Hamerského rybníka (čp. 70). Další hamr vznikl u Nového rybníka (na místě Nového mlýna) v roce 1860, kde byl v provozu do roku 1876. Pod Železný rybníkem se nacházel další hamr. V obci stály od roku 1653 dvě vysoké pece s jedním komínem. K nim patřila kuplovna (tavná pec), cánhamr (výroba tyčového železa), puchýř (místo pro drcení železné rudy) a hospodářské budovy. K vytápění se používala rašelina z blízkého okolí. Od roku 1838 vyráběly zdejší válcovny (walzwerk) koleje pro státy střední Evropy. 

Od roku 1848 zde probíhala i výroba zbraní. Železárny byly největším podnikem v Čechách a vyráběly tyčové železo, mříže, zámečnické výrobky a od roku 1840 i vodovodní roury, které se dodávaly hlavně do Vídně a Brna. Polničské železárny získaly i řadu ocenění, např. v roce 1845 zlatou medaili na průmyslové výstavě ve Vídni, v roce 1837 stříbrnou medaili na výstavě v Praze. 

Úpadek výroby se datuje do roku 1855 – nedostatek dřeva, dražší dovoz rudy, nástup minerálního uhlí, konkurence trhu, klesání cen železa. V roce 1859 válcovna vyhořela, v roce 1862 byla z ekonomických důvodů zastavena výroba a podnik byl zrušen v roce 1865. V době vyhasnutí pecí žilo v Polničce až 1.600 obyvatel. Za 2. světové války byla v okolí obce silná odbojová činnost. 

Do roku 1850 náležela obec k Vojnoměstskému panství, poté měla politickou a soudní správu v řadě míst v Čechách – Německý Brod, Přibyslav, Polná, Chotěboř. V roce 1949 připadla do okresu Žďár. V letech 1980 – 1992 byla Polnička místní částí města Žďáru n. S., od roku 1992 je opět samostatnou obcí. 

---

Pamětihodnosti

• Boží muka u křižovatky
• Boží muka v horní části obce
• Krucifix
• Výklenková kaplička - poklona

Slavní rodáci

Mezi významné rodáky patří například překladatel a propagátor české literatury Emil Saudek, politik, poslanec NS Jan Harus, lidový řezbář Jan Mička, lidový řezbář, autor několika lidových betlémů František Mička či reprezentant v lyžování a trojnásobný Mistr ČR Jan Blažíček.

---

Podnikání, spolupráce

• Dřevo Vysočina a.s
• Kovoobráběčství - KOVO FK s.r.o.
• Tiskárna UNIPRES
• CECHO - Bohumil Cempírek, s.r.o.
• Barvy laky SÁZAVA s.r.o.

---

Projekty, záměry

• Zkvalitnění činnosti školských zařízení v Polničce

---