O obci

• počet obyvatel: 769
• katastrální rozloha: 16,5 km²
• nadmořská výška: 583 m n. m.
• okres: Žďár nad Sázavou

Vojnův Městec (německy Münchsberg) je městys ležící na Vysočině, v CHKO Žďárské vrchy, přibližně 5 km jihovýchodně od Ždírce nad Doubravou a 14 km severozápadně od Ždáru nad Sázavou. Východně od obce probíhá historická zemská hranice mezi Čechami a Moravou.

Protéká tudy Městecký potok, který je pravostranným přítokem řeky Doubravy. Obec s bohatou historií leží v jednom z ekologicky nejčistších regionů České republiky, v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. 

Současná obec, s více jak sedmi sty obyvateli, se může pochlubit základní školou, mateřskou školou, zdravotnickým zařízením. Dále obchůdky a typickou venkovskou pohostinností. Základní dobré podmínky pro život v obci podporují aktivity řady místních organizací. Své sdružení mají sportovci, střelci, ale i třeba zahrádkáři. Z řady kulturních akcí vyčnívá tradiční varhaní koncert v místním starobylém kostele sv. Ondřeje, který pravidelně obohacuje červencový pouťový víkend. Vojnův Městec navíc do 21. století vstoupil s rozvíjející se zástavbou nových rodinných domů, přičemž obec těží ze své neopakovatelné polohy v jedné z nejhezčích destinací Vysočiny.

Obec je rozdělena na dvě místní části:

• Nová Huť

Místní část obce, samota (693 m.n.) v lesích pod Kamenným vrchem. V první polovině 19.století zde byla sklárna. V zimě 1944-45 první a jedno z hlavních center partyzánského hnutí na Vysočině (brigáda M.J.Hus). Na Nové Huti je hrob a památník ruského partyzána. Vojnův Městec s Novou Hutí spojuje modrá turistická značka tzv. “Cesta partyzánské brigády Mistra Jana Husa“ (z V.M. na N.H. cca 3 km).

• Borky

Samota, část obce při hlavní silnici ve směru na Žďár nad Sázavou (cca 2 km od Vojnova Městce). Největší rozmach Borky zažily počátkem třicátých let dvacátého století. Tehdy Žďárské vrchy (místně svahy kopců od Nové Hutě až po Tisůvku) postihla rozsáhlá lesní kalamita. Na Borkách byl jeden z konců lesní železnice, která vedla po úbočí masívu na Cikháj. Po úzkokolejné dráze jezdily parní lokomotivy a svážely polomové dřevo k pilám, nebo k již zavedeným hlavním cestám. Na Borkách se tehdy postavily dřevěné domy pro lesní dělníky. Mezi nimi nechyběli ani Rusíni z části území dnešní Ukrajiny, které za první republiky bylo součástí ČSR. Lesní kalamita se likvidovala téměř pět let. Němí svědci tehdejších událostí v podobě tří stavení přetrvali na Borkách dodnes.

Povýšení vsi na městečko lze datovat již do poloviny 14.století. Tehdy Městec získal do dědičného nájmu Vojna ze Štětína. Rod Vojnů později přívlastkem „Vojnův“ dotvořil dnešní podobu názvu obce.

Na vlastní znak si však Vojnův Městec musel počkat až do „novověku“. Teprve počátkem 17.století ho obdržel od opata kláštera Žďárského. A to v podobě: Dvě ostrve o šesti sukách křížem položené na zlatém štítě.

Takto však znak nezůstal dlouho. Kardinál František z Ditrichštejna jej polepšil přidáním nože ze svého erbu a změnou barvy štítu na červený. Vznikla současná podoba: Dvě křížem položené černé ostrve o šesti sukách, přes ně vodorovně položený ocelový vinařský nůž se zlatou rukojetí. To vše v červeném štítě.

Historie

Vojnův Městec náleží k nejstarším osadám českým, které vznikly na pomezí Čech a Moravy v první vlně kolonizace zdejších hvozdů. Žďárský cisterciácký klášter je označován za zakladatele tehdejší osady, a také první dochovaná zmínka - již z roku 1293 - souvisí právě s klášterem, který velkou mírou i nadále ovlivňoval podobu obce v běhu staletí. 

Název obce se vyvíjel současně s rozšiřováním a rozvojem osady. V první polovině 14. století se osada Heinrichsdorf (Jindřichova ves) jmenovala podle svého majitele Jindřicha z Lichteburga. Kolem roku 1357 už nenajdete na historických mapách ves, ale městečko Münprech (v latinských textech Munchspelk, Muensperch). Tehdy na městečko povýšenou ves získal do dědičného nájmu Vojna ze Štětína a k dnešní podobě názvu obce nebylo daleko. Ve třicátých letech 15. století získala obec svůj přívlastek „Vojnův“ od posledního majitele rodu Jana Vojny ze Štětí (později z Městce).

Jan Vojna patřil v 15. století k posledním uživatelům městecké tvrze. Ta vznikla pravděpodobně na ochranu „Libické stezky“ již v 10.  století, i když tento fakt nelze doložit. Historikové se přiklánějí spíše k “trase“ vedoucí výše přes dnešní obec Radostín. Každopádně stezka v okolí procházela. Ze Žďáru na Moravě, přes Polničku, Radostín? a údolím Doubravky k Libici. Do dnešních dnů se tvrz nedochovala. Do dějin obce se zapsaly výrazně války. V roce 1643 to byli Švédové, kteří vtrhli do kraje. Napoleonovým vojákům v roce 1805 se musel Vojnův Městec vyplatit 500 zlatých. Své oběti si vzaly světové války ve dvacátém století, o čemž svědčí památníky na náměstíčku obce. S tkalcovskou minulostí obec spojují dnešní textilní továrny Bukovský a synové, a Rasta.

Narodili se zde:

• Antonín Javůrek (1834–1887), právník a skladatel
• Norbert Javůrek (1839–1880), lékař a skladatel, bratr Antonína
• Jaroslav Jiřík (1939–2011), první český hokejista v NHL

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Ondřeje
• Vojnoměstecké zvony (1505, 1536 a 1999); další 3 zvony z let 1925 a 1929 byly zničeny za německé okupace v letech 1941–42
• kříž u kostela (1835)
• Socha svatého Jana Nepomuckého
• Bývalá radnice a zájezdní hostinec „U Němečků“ (autor stavby: Jan Blažej Santini-Aichel)
• Hřbitovní kaple Sv. Antonína (1885–1887)

Podnikání, spolupráce

• Rasta s.r.o.
• Kovovýroba A Zámečnictví-mkm Vysočina s.r.o.
• Autodíly T.C.B., s.r.o.
• ELOV
• Karla Procházková

Projekty, záměry 

Informace budou doplněny.