O obci

• počet obyvatel: 227
• katastrální rozloha: 6,02 km²
• nadmořská výška: 603 m n. m.
• okres: Žďár nad Sázavou

Obec Počítky leží ve střední části Českomoravské vrchoviny - na úpatí Žďárských vrchů. Celá tato oblast byla porostlá rozsáhlými lesy a močálovitými planinami. Zde procházela i hranice mezi Čechami a Moravou.

Obec leží v mělké úžlabině na úpatí kopce Kříbku. Nadmořská výška obce je od 610 do 620 m.n.m, na půdě poněkud, jak praví kroniky, vlhké a vcelku nezdravé. Stará stavení v obci jsou nepodsklepena (nebylo kam odvést vodu). Počítky jsou katastrální obcí o rozloze 564 ha. Většina katastru je na Moravě, jen malá část leží v Čechách. Katastr sousedí s katastrem lhoteckým, vysockým, stržanovským, světnovským a s katastrem sklenským. K obci náleží osada Čtvrtě (6 chalup), 2 km vzdálená na sever od obce.

V jihovýchodní části katastru pramení potok Pernička, který tvoří i hranici katastrů Počítek a Vysokého až po soutok s potokem Výpusteckým. Lemperský potok (od Čtvrtí) tvoří jednak zemskou hranici Čech a Moravy, jednak je hranicí s katastrem světnovským. Lemperský potok se spojuje s potokem Stržským a společně se vlévají jako Bílý pramen Sázavy do Konventského rybníka. Tento Bílý pramen tvoří hranici s katastrem světnovským.

• Výpustek [Vejpustek]

Výpustek byl založen asi v 18.století. Stávala zde obecní pazderna, která byla dřevěná a jako všechny chalupy krytá šindelem. Nikdy nebyla opravována, zpustla a sama se mezi lety 1898-1900 zřítila. Posledním obecním pazderákem byl Václav Šmarda. Druhým postaveným stavením byl domek č.p. 55, který vystavěl Dvořák, rolník v Počítkách, svému synovi. Třetí stavení č.p.28 stavěl Matěj Marek, rolník z č.p. 22, svému bratrovi Josefu Markovi. Č.p. 44 byla původně hájovna od „Černého lesa“. Říkalo se tam také ve Zmrzlém revíru, poněvadž zde kterýsi hajný zmrzl. Poslední hajný zde se jmenoval Šír.

• Čtvrtě - osada Počítek, vzdálená 2 km severně od obce

Osada vznikla uprostřed rychtářských pozemků kde, stával chlév pro dobytek, který tam byl na noc zavírán. Protože toto místo je dosti vzdáleno od obce, byla tu před rokem 1835 postavena chatrč pro pastevce. Kolem roku 1850 počítský rychtář Josef Brychta, který prodal rychtu v Počítkách Pospíchalovi z Modlíkova, vystavěl si zde dům č.p. 50. Část polí prodal Strakovi, nynější č.p. 49. Josef Brychta se staral o to, aby se osada rozšířila a prodával své pozemky. Byly postaveny další chalupy a jim přidělené pozemky rozděleny na čtvrtě (odtud název Čtvrtě). Bylo zde postaveno celkem 6 chalup. V současné době jsou trvale obývané dvě chalupy.

Historie

Obec vznikla pravděpodobně kolonizací pomezního hvozdu klášterem Žďárským. První určitá zpráva o ní je v urbáři kláštera z roku 1407 a v dalších z let 1462 a 1487. Tehdy zde bylo 13 drobných hospodářských celků o rozloze pouze asi dvou lánů. První osadníci společně užívali panskou louku. Tento počet usedlostí se po dlouhou dobu neměnil. Z toho usuzujeme, že osada vznikla teprve po vybudování kláštera nebo současně s ním. Protože vrchnosti zvaly při další kolonizaci kolonisty zpravidla ze svých starších osad, je odůvodněná domněnka, že klášter povolal k tomuto účelu poddané ze své poddanské vsi Počátky na Chotěbořsku.

Místní národní výbor v Počítkách spravoval obec do roku 1960. Po reformě státní správy v roce 1960, se vznikem okresů a novým územním členěním státu, se sloučily obce Počítky a Vysoké pod společný národní výbor. Oficiální název byl „Místní národní výbor pro osadu Počítky a osadu Vysoké“. Další sloučení obcí proběhlo v roce 1976, kdy se sloučily obce Počítky, Vysoké, Lhotka a Sklené. Tyto sloučené obce jako celek byly novou reformou státní správy přičleněny v roce 1980 k městu Žďár nad Sázavou. Oficiální název obce byl Žďár nad Sázavou, místní část Počítky.

Obec se opět osamostatnila až v roce 1992. Od této doby má obec opět vlastní samosprávu, tj. obecní zastupitelstvo a starostu.

Pamětihodnosti 

• Kaplička

Stará zvonička na návsi byla postavena kolem roku 1840. V roce 1870 byla přestavěna na kapličku. Roku 1892 kaple vyhořela. V roce 1910 do kapličky uhodilo a celá pukla. Klenutí muselo být sundáno a stěny staženy železy. Koncem šedesátých let dvacátého století byla provedena oprava kapličky. Další oprava byla provedena v roce 1993. Od tohoto roku bylo též zvonění prováděno elektrickým pohonem. Následovala oprava omítek a podlahy v letech 1996-1998. V roce 2002 byla kaplička vybavena novými dveřmi, okny a okenními rámy.

Zásadní opravy a celková rekonstrukce kapličky proběhla v letech 2014 - 2015. Byla provedena výměna krovů a původní plechová krytina byla nahrazena mědí. Zednické práce zahrnovaly sanaci zdí s použitím speciálních materiálů odolných proti vlhkosti, novou podlahu a okapové chodníčky kolem kapličky. Byla provedena výměna elektroinstalace.  Na vchodové dveře byla instalována zdobná kovaná mříž. Náklady se vyšplhaly až na částku 1 mil. Kč. Obec na tyto opravy získala dotaci z Ministerstva pro místní rozvoj ve výši 360 tis. Kč.

• Zvony

Kaplička vyhořela 25. srpna 1892 shořela a velký zvon "poledňák" se rozlil. Malý zvon "umíráček" byl s obtížemi zachráněn. Než se kaplička opravila, visel zvon u Šípků na vrbě. 11. května 1893 se obecní zastupitelstvo usneslo zakoupit zvon nový, vážící 60 kg, který byl posléze zavěšen do kapličky místo zničeného "poledňáku".

V roce 2000 byla otevřena sbírka na nový zvon "umíráček". Celkem bylo vybráno 45.300 Kč. Cena zvonu byla 29.000 Kč. Zvon byl zakoupen ve zvonařské dílně Dytrichových v Brodku u Přerova. 28. května 2000 byl zvon vysvěcen a 11. června 2000 zavěšen po úpravách ve věžičce kapličky místo starého zvonu "umíráčku". Starý zvon "umíráček", který v současné době visí ve zvoničce na Výpustku, je pravděpodobně původní zvon z první zvoničky. Toto usuzujeme z použitého materiálu na výrobu zvonu, jedná se o starou neobvyklou litinu.

Podnikání, spolupráce

Informace budou doplněny

Projekty, záměry

Informace budou doplněny