O obci

• počet obyvatel: 1 186
• katastrální rozloha: 21,99 km² 
• nadmořská výška: 495 m n. m.
• okres: Žďár nad Sázavou

Jimramov (starším názvem Ingramycz, Gymramow, Ingrowitz) je městys rozkládající se po obou stranách historické zemské hranice Čech a Moravy, 14 km severovýchodně od Nového Města na Moravě v okrese Žďár nad Sázavou, kraj Vysočina. Historické jádro městyse je městskou památkovou zónou. Jimramovu se také přezdívá „Meran Vysočiny“.

Jimramov leží v údolí, nad kterým se tyčí řada vrcholů. Nejznámější je trojice Padělek, Prosička a Holý vrch, která se dostala do znaku města. Od Sedlišť je oddělen Kabačkou a od Trhonic Horou. Mezi osadou Domky, zahrádkářskou kolonií a Jimramovem najdeme Žákův kopec. K Jimramovu patří i samota V Bombaji (také uváděna pouze jako Bombaj), ležící v údolí bezejmenného přítoku Svratky a obklopená Holým vrchem, Chocholíkem a Mášovým kopcem.

Znak městyse tvoří tři stříbrné hroty v modrém poli, nad nimiž jsou tři zlaté hvězdy. Hroty představují tři okolní kopce – Padělek, Prosičku a Holý vrch. Tyto hroty Jimramov získal již za Pernštejnů a symbolizují užívání zmíněných vrchů a lesů k užitku obce. Později k nim přibylo modré pole a v polovině 18. století jako ozdoba i trojice hvězd. Ještě v první polovině 19. století jej obec směla používat pouze se souhlasem panovníka. Dne 20. dubna 2000 obdržela obec z rukou tehdejšího předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Václava Klause vlastní prapor.

V místním parku Bludník se každoročně na konci srpna koná hudební festival Otevřeno Jimramov, který organizuje Klub Sluníčko – Unijazz. Kromě toho zde funguje či fungovala řada dalších spolků a lidé se sdružovali v různých organizacích (rybáři, včelaři, zahrádkáři ...)

---

Historie

Jimramov založil podle tradice ve 13. století Jimram, syn kolonizátora Štěpána z Medlova. Ten spolu s Hermanem z Letovic před rokem 1269 zabral území načeskomoravském pomezí, na které si činil nárok klášter v Litomyšli. Opat si stěžoval u krále Přemysla Otakara II., jenž roku 1269 vydal listinu, v níž vymezil hranici mezi oběma stranama a zároveň tak určil hranici mezi Čechami a Moravou, která v oblasti Jimramova vedla řekou Svratkou a poté podél potoka "Strachwiow" (dnesTrhonický potok) a podél „bílých kamenů“ (pravděpodobně hraničníky) ke Svitavě. 

Listina zároveň dokládá, že v této době pronikali kolonisté až za dnešní Jimramov; ten ovšem přímo zmíněn není. Do dnešní doby se nedochovaly žádné prameny, které by pomohly určit přesnější dobu založení obce a její původní polohu. 

Dne 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse. V roce 2011 uplynulo již 650 let od první zmínky o Jimramově. 

---

Pamětihodnosti

Jelikož se městysu vyhnula komunistická paneláková zástavba, zachoval si Jimramov starobylý ráz. Převážně v centru obce se nachází přes 60 domů zahrnutých v roce 1991 do Městské památkové zóny. Nedaleko obce se nachází přírodní památka Prosička.

• Kostel Narození Panny Marie - Související informace naleznete také v článku Kostel Narození Panny Marie (Jimramov). Kostel Narození Panny Marie je farním kostelem v Jimramově, podobu získal při přestavbě ke konci 18. století.

• Evangelický kostel-Související informace naleznete také v článku Evangelický kostel (Jimramov). Evangelický kostel v Jimramově byl postaven naproti kostelu Narození Panny Marie ke konci 18. století. Je chráněn jako kulturní památka.

• Kaple sv. Matouše - v minulosti v městyse stávala kaple sv. Matouše, která byla později přeměněna na byt a roku 1954 zbořena. V letech 1767–1769 byla severněji postavena větší kaple sv. Matouše. Roku 1783 byla zrušena a přeměněna na byty. Dnes je v havarijním stavu.

• Pohřební kaple Belcrediů- novogotická pohřební kaple rodiny Belcrediů byla v Jimramově postavena v roce 1832, v hrobce je pohřbeno 16 členů rodiny.

• Christianeum - chrisianeum je budova bývalého kláštera v Jimramově.

• Evangelická fara- k výstavbě došlo krátce po vydání Tolerančního patentu, v letech 1789–1791. Toleranční patent umožňoval kroměřímskokatolického vyznání také vyznání augšpurské, helvetské a řeckopravoslavné. V letech 1957–1959 došlo v budově k vybudování sborového sálu, tzv. Karafiátova síň. Autorem byl architekt Pavel Bareš a její zdi zdobí výjevy z Broučků. V roce1985 došlo na základě návrhu Miroslava Rady k jejímu upravení.

• Socha svatého Jana Nepomuckého před Horní školou - barokní socha sv. Jana Nepomuckého pochází pravděpodobně z roku 1712. Nechala ji vytvořit Marie Anna z Nübern. Na podstavci se nachází erby Bornstettů a Nübernů a také latinský nápis – HaeC petra DIVo NepoMVCeno posIta est. Velká písmena představují piktogram letopočtu 1712, který je buď rokem příchodu Nübernů na jimramovské panství, nebo rokem zhotovení sochy. Je považována za jednu z nejstarších v bývalém novoměstském okrese. Původně stávala před zámkem, později před kostelem a nyní je před Horní školou.

• Radnice - Jimramovská radnice stojí v centru Jimramova a je chráněna jako kulturní památka.

• Zámek Jimramov - klasicistní zámek Jimravov stojí v centru městysu a je chráněn jako kulturní památka.

• Rodný dům bratří Mrštíků (dům čp.156) - stojí na skále nad dnešním soutokem Svratky a Fryšávky, za mostem na Borovnici na pozemku Loukotovského gruntu, jeho jádro pochází z roku 1802. V roce 1927 byla ve skále pod domem odhalena pamětní deska Aloisovi a Vilémovi Mrštíkovým. Jejím autorem je akademický sochař Julius Pelikán. Samotná budova má obdélný půdorys a jde o přízemní stavbu s valbovou střechou.

• Rodný dům Jana Karafiáta (dům čp.10)- dům se nachází na náměstí Jana Karafiáta v Jimramově. V roce 1846 se zde narodil spisovatel Jan Karafiát. Na fasádě je umístěna bronzová pamětní deska, odhalená roku 1936, od akademického sochaře Antonína Lhotáka nebo výtvarníkaFrantiška Anýže. Ve štítě ve dvoře domu se nachází nápis Postaveno s pomocí Boží nákladem France Mašíkem pod numerem 10 1830. Nápis byl později překryt a znovu objeven roku 1867, jak dokazuje dodatečně připsaný štítek. 

• Horní škola- budovu z let 1800–1806 nechal uprostřed náměstí vystavět hrabě Antonín Belcredi, o čemž svědčí iniciály A.H.B. a letopočet1801 ve štítě budovy. V roce 1886 byla budova upravena. Dnes je zde výstavní síň a Síň jimramovských rodáků s expozicí p.Karla Slavíčka, spisovatelů bratří Mrštíků a Jana Karafiáta. V expozici je dioráma od Jiřího Trnky Broučci, které bylo vystaveno na světové výstavě v Bruselu v roce 1958.

• Domy v okolí náměstí - většinou jsou klasicistní, v okolí náměstí se zachovaly i domy roubené z 18. století.

• Vila Josefa Železného - vilu ve stylu funkcionalismu nechal v letech 1936–1937 v Dolní ulici postavit lékař Josef Železný. Autory byli čerství absolventi Akademie výtvarných umění Jaroslav Kincl, Lev Krča a Stanislav Tobek, jejichž učitelem byl Josef Gočár. Budova má ocelovou kostru.

• Tírna lnu - budova bývalé tírny lnu a sušárny, známá také jako Kolotoč, se nachází v západní části Jimramova v údolí Fryšávky. Jde o budovu s válcovitou přístavbou, v současné době již bez původního vybavení. Stroj ke tření lnu byl vynalezen roku 1835 v Jimramovských Pasekách. Objekt je chráněn jako kulturní (od roku 1958) a technická památka.

---

Podnikání, spolupráce

• Základní škola a Mateřská škola Jimramov, příspěvková organizace
• BERA s.r.o.
• AGROMERAN a.s.
• AUTOSTAV, spol. s r.o.

---

Projekty, záměry

• Kabelizace VO v ulici Říční 385
• Kanalizace Trhonice 979
• Evangelický hřbitov 1176
• Protipovodňové opatření

---