O obci

• počet obyvatel: 255
• katastrální rozloha: 6,26 km²
• nadmořská výška: 360 m n. m.
• okres: Žďár nad Sázavou

Obec Koroužné leží východně od Bystřice nad Pernštejnem v překrásném údolí řeky Svratky, označovaném jako Moravský kras. Kromě Koroužného, které se historicky dělí na Horní a Dolní část, jsou jeho dalšími místními částmi Kobylnice nad Svratkou a Švařec.

Koroužné je rozděleno na dvě místní části:

• Místní část Kobylnice

Kobylnice – malá víska ležící 6 km severovýchodně od Bystřice nad Pernštejnem. Tato obec se poprvé připomíná teprve v 17. století, kdy patřila Pernštejnům, ale některé prameny mluví o vsi „Nivsko“, která se připomíná už roku 1596. Název může pocházet od „kobylníků“, tj. chovatelů kobyl. Od roku 1750 patří Kobylnice k farní osadě Štěpánov. Památkou je železný kříž na návsi, který roku 1884 zbudovala obec za pomoci hraběte Mitrovského (Vysvedcen 28. 6. 1985). Místní děti chodí do školy v Pivonicích.

Na kopci za lesem severovýchodně od Kobylnic, který řeka Svratka obtéká téměř ze tří stran, stojí zbytky hradu Pyšolce (Pyšelce). Zřícenina se skládá ze tří zdí z nichž největší je obrácena k severozápadní straně. Zachovaná je také polovina kulaté, bez pochyby hlásné věže. Hrad se připomíná r. 1353. Tehdy Filip z Pernštejna přenechal hrad Pyšolec Ježkovi z Kravaře a Ježkovi z Kounic. Od r. 1455 se tento hrad jmenuje „Pysselecz“. Za války mezi králem Jiřím a Matyášem uherským tento hrad zpustnul.

• Místní část Švařec

Švařec (Svařec, Švarec) – tento název může být odvozen od osobního jména Svařek, spíše však souvisí s řekou Švarcavou (Svratkou), na níž leží. V „Pamětní knize obce Švarce“ je zase název vysvětlován podle slova svařovati – V dobách, kdy se tu dolovaly rudy, zde byly tavírny rud.

Švařec, ves 8,5 km východně od Bystřice nad Pernštejnem. Připomíná se r. 1346 u zboží Zubštejnského. Tímto soupisem se stala vlastnictvím pánů z Pernštejna. Od roku 1960 byl Švařec osadou obce Koroužné, v letech 1980–90 jej spravoval MNV Štěpánov, od roku 1990 OÚ Koroužné.

Snad zbožní horníci vystavěli kapli Nejsvětější Trojice, která se zachovala jako vzácná ukázka lidového stavitelství. Na zděnou stavbu navazuje dřevěná kruchta a dřevěná vížka, která je pokryta šindelem. Kostelní podací se zde uvádí k roku 1596 a na slavných poutích se tu scházelo až 17 procesí. Velkou opravou prošla v roce 1897. Nejstarší vyobrazení kaple z roku 1798 vydal ve své sbírce Moravské pohledy Jan Nepomuk hrabě Mitrovský. Před kaplí stojí železný kříž.

Technickou památkou je chráněná dřevěná lávka přes řeku Svratku. Pochází z roku 1873, je 22 m dlouhá a 2 m široká. Střecha je krytá šindelem a k lávce, protože je vysoko nad hladinou řeky (kvůli častému rozvodnění řeky) vede 11 schůdků. Opravena byla v roce 1892.

V roce 1985 byla u Švařce vyhlášena národní přírodní památka. Chráněna měla být především luční společenstva, jalovcová stráň a lokalita vstavačovitých rostlin (roste tu i vzácný Švihlík Krutiklas, celkem se tu vyskytuje 18 druhů chráněných rostlin). Četné jalovce však přesto musely neuváženě ustoupit výstavbě úpravny vody Brněnského oblastního vodovodu. Její výkon byl plánován na 2,3 m3/s a v druhé etapě dokonce 3,5 m3/s.

Roku 1897 byla v Koroužném postavena škola, která v současné době slouží jako společenská místnost, knihovna a kancelář obecního úřadu. V roce 1919 zde zřídil František Pařízek strojní pilu, která zde funguje dodnes. Řezivo se vyváželo do řady zemí západní Evropy. 

Historie

Jméno obce je odvozeno od slova kroužit. Řeka zde skutečně krouží kolem obce od severovýchodu na jihozápad. Na starém obecním razítku byl napsán název obce „Korožný“, odtud se slovo přejalo na „Koroužné".  Koroužné se skládalo ze dvou částí – Horního a Dolního Koroužného. Ujaly se zde také místní názvy částí „Amerika, Bejkovna (Raduška), Orel, Samotín (Meze), Spálenec, Za vodou, Hory“. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1377.

Koroužné se skládalo ze dvou částí – Horního a Dolního Koroužného. Ujaly se zde také místní názvy částí „Amerika, Bejkovna (Raduška), Orel, Samotín (Meze), Spálenec, Za vodou, Hory“. V roce 1960 byly ke Koroužnému připojeny obce Švařec a Kobylnice.

V okolí obce se těžila měděná, olověná a především stříbrná ruda. Těžba byla definitivně ukončena v roce 1773, i když nový průzkum proběhl v letech 1957–61. Jako pozůstatky starého dolování lze najít řadu obvalů a zasutou šachtu na Zemanově poli (za Korouženskou skálou) a Korouženskou štolu (dlouhou 104 m) v zátočině silnice na Horníčkově stráni.

Pamětihodnosti

• zřícenina hradu Zubštejn
• zřícena hradu Pyšolec
• zvonička zasvěcená sv. Antonínu Paduánskému z roku 1856 na návsi
• dřevěná krytá lávka ve Švařci
• kaple Nejsvětější Trojice ve Švařci

Podnikání, spolupráce 

Informace budou brzy doplněny

Projekty, záměry

Informace budouu brzy doplněny