Průmyslové vlastnictví

Průmyslovým právem

rozumíme ochranu výsledků technické tvůrčí činnosti (vynálezy a užitné vzory), předměty průmyslového výtvarnictví (průmyslové vzory), jakož i práva na označení (ochranné známky a označení původu) a v neposlední řadě také konstrukční schémata polovodičových výrobků (tzv. topografie polovodičových výrobků) a další.

Veškeré informace o průmyslovém právu a jeho ochraně najdete na http://www.upv.cz/cs.html

Patent

Patent je forma právní ochrany vynálezu splňujícího zákonná kritéria na tuto ochranu. Majitel patentu má výlučné právo chráněný vynález využívat, poskytovat souhlas k užívání jiným osobám. Vynález, na který byl udělen patent, např. výrobek, zařízení k výrobě, chemická látka nebo výrobní postup, nesmí být bez souhlasu majitele vyráběn, nabízen k prodeji nebo využívám třetí oSobítkou pro průmyslové nebo komerční účely. Pokud se patent týká výrobních postupů, majitel může třetím osobám zakázat tyto postupy využívat. Zápovědní právo se vztahuje i na výrobky, které jsou přímým výsledkem chráněného postupu.

Patenty jsou udělovány na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. Patentovatelný je tedy jak určitý výrobní postup, tak výrobek jako takový. Novost spočívá v tom, že řešení není součástí stavu techniky. Jde tedy o novost světovou – proto nikdy nezveřejňujte podstatu vynálezu před podáním patentové přihlášky!

Za vynálezy se nepovažují zejména objevy, vědecké teorie, a matematické metody, estetické výtvory, plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, programy počítačů, či podávání informací. Patent nemůže být udělen na odrůdy rostlin a plemena zvířat a biologické způsoby pěstování rostlin a chovu zvířat, způsoby chirurgického nebo terapeutického ošetřování a diagnostické metody používané na lidském nebo zvířecím těle a na vynálezy, jejichž využití by se příčilo veřejnému pořádku nebo dobrým mravům.

Užitný vzor

Užitným vzorem lze chránit technické řešení, které je nové, přesahuje rámec pouhé odborné dovednosti a je průmyslově využitelné. Za technická řešení se nepovažují objevy, vědecké teorie a matematické metody, pouhé vnější úpravy výrobků, plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, software a pouhé uvedení informace.

Užitné vzory se zapisují do rejstříku na základě tzv. registračního principu, kdy ÚPV zapíše užitný vzor do rejstříku, aniž by zkoumal, zda předmět přihlášky vyhovuje kritériím novosti a tvůrčí úrovně. V tom je hlavní rozdíl od systému patentového.

Vzhledem k tomu, že zápisem užitného vzoru do rejstříku ÚPV vzniká ochrana, jejíž účinky plně odpovídají účinkům patentu, lze užitným vzorem získat ochranu řešení způsobilého k zápisu mnohem rychleji než patentem. To má význam zejména u předmětů, které jsou v době zajišťování ochrany již připraveny k uvedení na trh, přičemž k poměrně dlouhému řízení o udělení patentu by zůstaly dlouhou dobu (nebo případně vůbec) bez ochrany.

Bez souhlasu majitele zapsaného užitného vzoru nikdo nesní technické řešení chráněné užitným vzorem při hospodářské činnosti vyrábět, uvádět do oběhu nebo upotřebit. Majitel užitného vzoru je oprávněn poskytnout souhlas k využívání předmětu užitného vzoru (licence) jiným osobám nebo na ně užitný vzor převést.

Ochrana užitným vzorem se řídí zákonem č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech.

Průmyslový vzor

Průmyslovým vzorem se rozumí vzhled výrobku nebo jeho části, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení. Jde o vizuálně vnímatelnou vlastnost či složku výrobku, nejde o technickou, konstrukční, funkční, materiálovou nebo jinou podstatu výrobku, byť by tato byla z reálného výrobku nebo jeho vyobrazení srozumitelná.

Výrobkem je průmyslově nebo řemeslně vyrobený předmět, včetně součástek určených k sestavení do jednoho složeného výrobku, dále grafický symbol a typografický znak s výjimkou počítačových programů. Složeným výrobkem je výrobek, který se skládá z několika součástek, které mohou být vyměněny a které umožňují rozebrání a nové sestavení výrobku. Grafický symbol (např. piktogram) a typografický znak (písmo ve smyslu konkrétní sady alfanumerických znaků, které se realizuje tiskem textů) v definici výrobku představují jmenovitě vymezený průlom do dosavadního chápání výrobku – jakožto prostorového nebo plošného předmětu, který má pevnou, hmotnou formu.

Grafika sama o sobě, bez toho, že by byla aplikována na konkrétním nosiči (kterým musí být konkrétní prostorový nebo plošný výrobek), resp. agregována do jeho celkového vzhledu, není průmyslovým vzorem, protože nepředstavuje vzhled výrobku.

Průmyslový vzor je způsobilý ochrany, je-li nový a má-li individuální povahu. Za nový se považuje, nebyl-li přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti zpřístupněn veřejnosti shodný průmyslový vzor. Za zpřístupnění veřejnosti se nepovažuje zpřístupnění původcem průmyslového vzoru nebo jeho právním nástupcem během 12 měsíců přede dnem podání přihlášky. Za shodné se považují, jestliže se jejich znaky liší pouze nepodstatně. Průmyslový vzor vykazuje individuální povahu, jestliže celkový dojem, který vyvolává u informovaného uživatele, se liší od celkového dojmu, který u takového uživatele vyvolává průmyslový vzor zpřístupněný veřejnosti přede dnem podání přihlášky. Zapsat nelze průmyslový vzor, je-li v rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy, nebo pokud existuje překážka tzv. staršího práva, tzn. Pokud již byl u ÚPV shodný průmyslový vzor přihlášen dříve. Ochrana zapsaného průmyslového vzoru trvá 5 let od data podání přihlášky průmyslového vzoru. Vlastník průmyslového vzoru může tuto dobu ochrany opakovaně obnovit, a to vždy o
5 let, až na celkovou dobu 25 let od data podání přihlášky průmyslového vzoru.

Ochrana průmyslových vzorů, včetně vymezení práv a vztahů z ní vyplývajících, upravují zejména následující právní předpisy:

zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů

zákon č. 500/2004 Sb., správní řád

zákon č. 634/2004Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů

Ochranná známka

Ochranná známka je označení, které slouží k rozlišení výrobků nebo služeb na trhu. Účelem ochranné známky je odlišit výrobky nebo služby stejného druhu vyráběné nebo poskytované různými výrobci nebo poskytovateli služeb. Podnikatel má tak určitou záruku, že jeho výrobky a služby vstoupily do povědomí spotřebitele, který se bude lépe orientovat v široké nabídce zboží a služeb. Působení ochranné známky a její vliv na zákazníka zajišťuje současně i odbyt produktů a služeb na trhu, spolu s využitím dobré pověsti, popř. všeobecné známosti takového označení.

Problematiku ochranných známek upravují zejména následující právní normy:

zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách
vyhláška č. 97/2004 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách
zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích

Ochrannou známkou může být pouze označení, které lze graficky znázornit (napsat, nakreslit) a které je schopné rozlišit výrobky nebo služby, pro něž je chráněno, od shodných výrobků nebo služeb na trhu poskytovaných z jiných obchodních zdrojů. Ochranná známka nemůže existovat sama o sobě, bez spojení s konkrétním zbožím, které označuje, nebo se službami, které jsou pod touto známkou poskytovány.

Za zákonem stanovených podmínek může být ochrannou známkou:

slovní označení v běžném typu písma, nebo ve specifickém grafickém provedení,
označení, ztvárněné určitou kresbou, jako obrazové vyobrazení, rovněž jako kombinace slova a kresby, tzv. logo,
prostorové (trojrozměrné) označení, které je tvořeno tvarem výrobku nebo jeho obalu či kombinací takových tvarů se slovy nebo kresbou,
označení tvořené barvou nebo kombinací barev.

K tomu, aby označení přihlašované jako ochranná známka plnilo svůj účel pro spotřebitele i podnikatelské subjekty, platí určitá kritéria. Spočívají zejména v úzké vazbě známky na podnikatelské aktivity subjektu, který ji přihlašuje, na dobré způsobilosti odlišit přihlašované označení od již zapsaných ochranných známek zavedených na trhu a na fantazijnosti, originalitě a nevšednosti takového označení, včetně jeho výraznosti a snadné zapamatovatelnosti.

Vyloučení ze zápisu do rejstříku

Jsou stanoveny výluky zápisné způsobilosti označení jako možné ochranné známky, zapsané do rejstříku ochranných známek. Jde o překážky, které brání zápisu označení do rejstříku ochranných známek, přičemž mohou být označení nezpůsobilá k zápisu buď úplně, což znamená, že označení nemůže být zapsáno vůbec, nebo částečně; v tomto případě může být označení zapsáno pouze s určitou výhradou, s omezením nebo na základě souhlasu třetí osoby.
Ze zápisu do rejstříku je vyloučeno:

označení, které nemůže být graficky znázorněno (např. zvukové znělky, speciální vůně, televizní přenos),
označení, které nemá způsobilost rozlišit výrobky nebo služby,
označení, které je tvořeno výlučně ze značek nebo údajů sloužících v obchodě k určení druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty výrobků nebo služeb, z údajů zeměpisného původu nebo z údajů o době výroby výrobku či poskytnutí služby,
označení tvořené výlučně tvarem výrobku, který vyplývá z jeho povahy, nebo je nezbytný pro dosažení technického výsledku anebo dává tomuto výrobku podstatnou užitnou hodnotu (tvar výrobku, který je obecně užíván nebo je podmíněn technickými vlastnostmi zboží),
označení, které odporuje veřejnému pořádku a dobrým mravům,
označení, které může klamat veřejnost zejména o povaze, jakosti nebo zeměpisném původu výrobků nebo služeb,
označení přihlašované pro vína či lihoviny, které obsahuje zeměpisný údaj, aniž by víno či lihovina měly takovýto zeměpisný původ,
označení, které obsahuje prvky požívající ochrany podle článku 6 ter Pařížské úmluvy, k jehož zápisu nebyl dán souhlas příslušnými orgány,
označení obsahující znaky, emblémy a erby jiné než uvedené v článku 6 ter Pařížské úmluvy, jestliže jejich užití je předmětem zvláštního veřejného zájmu, ledaže by příslušný orgán dal souhlas k jeho zápisu,
označení, které obsahuje znak vysoké symbolické hodnoty, zejména náboženské symboly,
označení, jehož užívání se příčí ustanovení jiného právního předpisu nebo je v rozporu se závazky vyplývajícími pro ČR z mezinárodních smluv,
označení, jestliže je zjevné, že přihláška ochranné známky nebyla podána v dobré víře
označení, které je shodné se starší ochrannou známkou, která je přihlášena nebo zapsána pro jinou osobu a pro shodné výrobky nebo služby a dále označení obsahující prvky takové starší ochranné známky, které by mohly vést k záměně. Tuto skutečnost si může přihlašovatel ověřit ještě před podáním přihlášky ochranné známky provedením rešerše,
označení, které zasahuje do práv třetích osob, uplatněných řádně a včas podanými námitkami proti přihlášce ochranné známky.

Práva z ochranné známky

Vlastník ochranné známky má výlučné právo užívat v obchodním styku ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž je chráněna. V případě neoprávněného zásahu do práv z ochranné známky má její vlastník právo domáhat se u příslušného soudu toho, aby porušení nebo ohrožení jeho práva bylo zakázáno, včetně odstranění následků takového porušení.

Zapsanou ochrannou známku lze písemnou smlouvou převést na jiného vlastníka, v plném rozsahu nebo částečně; podle zvláštních právních předpisů je rovněž možný její přechod na nový subjekt. Ochranná známka může být i předmětem zástavního práva, předmětem výkonu rozhodnutí nebo exekuce a může být zahrnuta i do konkurzní podstaty či do seznamu majetku v řízení o vyrovnání. Na základě licenční smlouvy lze též jinému subjektu poskytnout právo užívat ochrannou známku, a to buď pro celý rozsah chráněných výrobků a služeb, nebo pouze pro některé z nich.

Pokud by vlastník do 5 let od zápisu nezačal označení řádně užívat pro výrobky nebo služby, pro něž je známka zapsána, nebo jestliže bylo toto užívání přerušeno nejméně na stejnou dobu, může být taková ochranná známka zrušena. Vlastník zapsaného označení je také oprávněn se práv k ochranné známce vzdát, buď pro všechny zapsané výrobky nebo služby, popř. jenom pro jejich některou část, nebo omezit rozsah ochrany ve vztahu k určitému prvku ochranné známky. Na návrh třetí osoby je za podmínek stanovených zákonem možné ochrannou známku zrušit či ji prohlásit za neplatnou, a to v celém rozsahu přiznané ochrany, anebo pouze pro konkrétní část seznamu výrobků a služeb.